pondělí 23. března 2015

Nuda v Brně


určitě nebyla. Milí bloggeři a milé bloggerky, krásný den! Dnes mám pro vás první díl našeho výletu. Náhodou jsme objevili na slevomatu ubytování v Brně, nově zrekonstruovaný Old town hotel nás nalákal do města, kde jsme možná nebyli už pět let. A tak jsme postupně naplánovali kam a na co se jít podívat a co třeba také ochutnat. A počasí nám vyšlo ukázkové! To se nám v únoru, kdy jsme nocleh kupovali, ani nezdálo…



 Vila Tugendhat, hlavní cíl naší návštěvy Brna. Viděla jsem několik dokumentů v televizi, přečetla jsem loni knížku Skleněný pokoj od Simona Mawera. Je to fikce, kterou původní rodina prý nemá ráda, ale touha ten pokoj uvidět mne díky knize přivedla až do vily. Vznikla v letech 1929–1930 podle projektu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Ten vypracoval návrh funkcionalistické stavby v roce 1928 na žádost manželů Tugendhatových. Stavba dokončená v roce 1930 přišla na pět milionů korun. Za takovou cenu by se v té době dalo postavit 30 rodinných domů. Jen stěna ze sedm centimetrů tenkého onyxu stála prý 200 tisíc. Rodina žila v domě ale jen 8 let, než odešla před nacismem přes Švýcarsko do Venezuely.
Vstupní hala s opálovým sklem
Pokoj Fritze Tugendhata



Koupelna
 
Schodiště do hlavního obytného prostoru
Nábytek byl převážně z trubkové a pásové oceli a z ušlechtilého dřeva (palisandr, zebrano, makassarský eben). Vstupní část, kde je položený travertin, není nijak velká, ovšem jakmile se sestoupí po schodišti do haly, která zabírá kromě kuchyně a přípravny jídla celou plochu spodního podlaží (15 × 24 m), ocitne se návštěvník v impozantní, hlavní obytné části domu.

Zimní zahrada mne dostala
 


Tak to je ten slavný skleněný pokoj
a onyxová stěna
Na jižní a východní straně je otevřena prosklením do zimní zahrady i do venkovní svažité zahrady. Mies van der Rohe obrovitou plochu haly rozdělil na vstupní, pracovní, jídelní a odpočivnou část. Podívali jsme se i do technického podlaží a i do zahrady. Strávili jsem tam asi dvě hodiny. Byl to zážitek.

 
Odpoledne jsme se přesunuli do Uměleckoprůmyslového muzea na výstavu Brno – moravský Manchester. Výstava mapuje 250 let  textilního průmyslu. S úžasem pozorujete, jak se rozvíjel textilní průmysl a následně s ním i strojírenství, které stavělo textilní stroje. Jaké kvalitní látky jsme vyráběli pro celý svět. A jak smutně to skončilo. Nejdřív továrnám velmi ublížily nálety s bombardováním koncem války, pak znárodnění a nakonec privatizace. A všechno je pryč. Dějiny popisuje také nová knížka Kateřiny Tučkové Fabrika. Stihla jsem ji přečíst před výstavou, ale teď se k ní ještě vrátím.

 A do třetice na Špilberku je retrospektivní výstava k osmdesátinám bratří Saudků. Zatímco venku probíhalo divadlo zvané zatmění slunce, my jsme se procházeli mezi fotografiemi a obrázky.


 

Pocourali jsme se centrem, ulice okolo náměstí Svobody jsme probrouzdali křížem krážem. I nějaké dobroty jsme si dali, ale Brno „jídelní“ vám ukážu příště. Dneska vás už z těch výstav musí také bolet nohy, tak se opatrujte, Vaše brněnsky uchozená Eva

 

 

 

 

 

 

5 komentářů:

  1. Úžasný zážitkový výlet. To bych si tak nechala líbit:-))

    OdpovědětVymazat
  2. Evi, nádhera. Miluji Brno, je tam úžasná atmosféra a v uvozovkách ti závidím. Moc si to tam užij Jiřina

    OdpovědětVymazat
  3. Evi, nádhera. Miluji Brno, je tam úžasná atmosféra a v uvozovkách ti závidím. Moc si to tam užij Jiřina

    OdpovědětVymazat
  4. Brno znám jen velmi málo, vilu Tugendhat trochu závidím, pusou se tam chystám už dlouho...
    Hezký večer Evi, Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Nadčasová architektura a překvapilo mě, že v roce 1930 už měli v koupelně bidet. Myslím si, že obyčejní lidé neměli ponětí, co existuje za vynález.
    Vilu jsem "zatím" nenavštívila, tak také zavidím. Když jsem poprvé kolem vily šla v roce 2000, tak jsem si myslela, že je to nějaká smuteční síň nebo krematorium bez komínu uprostřed Brna. Postupně jsem zjistila, že se jedná o architektonický skvost.
    Knihu Skleněný pokoj jsem nečetla, ale minulý týden jsem doposlouchala audioknihu a můžu také doporučit. Těším se na filmové zpracování, ale není jisté, zda se vůbec bude filmovat. Autorská práva na zfilmování jsou už 6 let zakoupena, ale ...

    OdpovědětVymazat