úterý 24. května 2016

TdB 2016 potrava pro tělo

Hezký dobrý  večer milé bloggerky a milí bloggeři! Stále  vám ještě dlužím kousek brněnské  reportáže. O víkendu jsme doma měli oslavu, počasí se vydařilo, bylo nás 24. Neudělala jsem jedinou fotku a i blog  musel počkat.... takže zpátky k naší cestě do Brna....
První "jídelní" zastávka byla 9 kilometrů od Litomyšle - U Zběhlíka . Byli jsme zvědaví, protože to byl jeden z podniků, kde řádil Zdeněk Pohlreich. Můžeme doporučit.

Pršelo, že by kozy nevyhnal


velmi silný a dobrý vývar

já měla brambory s chřestem, tedy ten bílý už od konce hořknul, ale obsluha se tolikrát omlouvala, až už to bylo i dost a muž si dal žebírka


A vzhůru do Brna - nejdřív starý od loňska známý ikonický kávový bar Melounový cukr , za tři dny jsme tam zašli dvakrát....



a kousek dál večeře v nudlárně Cattani


a teď pozor - fanfára - nejúžasnější podnik naší cesty - rybí bistro Ocean 48. Škoda přeškoda, že to máme tak daleko, takhle bych obědvala každý den

sleďový salát s jablkem

kalamary s polentou

nilský okoun na  kari
 
S čtvrteční večeří se vám snad ani  raději nebudu svěřovat, vždycky při takovém putování dojde na jeden z řetězců, kdy si odnášíme na hotel  celí ušmajdaní nějaké to také-away, abychom už v osm byli v posteli s večeří, zatímco v hlavách přemýšlíme o nějaké návštěvě baru, nohy už nás nenesou....Přesto všechno jsme si celý výlet moc užili a brzy naplánujeme nějaký další. Děkuji všem bloggerům za tipy na dobré podniky, i tentokrát jsme šli díky takovým recenzím "najisto" a všechno to stálo za to.
Tak se opatrujte, Vaše mlsná Eva

středa 18. května 2016

TdB - potrava pro duši

Milí bloggeři a bloggerky, přeji hezký prostředek týdne! Pokračuju v brněnské reportáži. Návštěva litomyšlského Domu U Rytíře se po cestě nabídla jako příjemný bonus. Sochy jsme už z velké části viděli před dvěmi lety v Praze,  ale ty vlysy jsem viděla poprvé.

 Mám jasno, v příštím životě, pokud nebudu náš pes, chtěla bych být ledním medvědem. Mládě lední medvědice Cory nás nalákalo do brněnské ZOO. To divadlo jsme pozorovali snad hodinu, velká plula jak akvabela a lákala mrňouse do vody na míček, na rybu.... Normálně moc zoologické zahrady nemusím, lituju velké kočky s malými výběhy, opice na betonových molech.... ale tihle dva vypadali docela spokojeně.

Hlavním důvodem k návštěvě Brna byla výstava Maxima Velčovského "Vše za 39". Všechno, včetně toho názvu (autorovi je  letos čtyřicet) mi přišlo vtipné, neprvoplánové. A navíc jsme měli štěstí, autor byl přítomen, chystal ten večer křest katalogu.










O debaklu v podobě naší nepovedené návštěvy  vily Low-Beer jste už četli minule, a tak jsme ještě operativně  zařadili ikonickou kavárnu Era nedaleko .

a tak se  nám tam líbilo,že jsme úplně zapomněli fotit. Ale jiné pochutiny po cestě jsme fotilli docela poctivě a příště vám je ukážu. Pro dnešek se loučím a jdu snít o  medvědím  bazénu, Vaše Eva
 
P.S. kdybyste to chtěli vidět na živo medvědi zde

neděle 15. května 2016

Tour de Brno 2016

Hezké nedělní odpoledne, milí bloggeři a milé bloggerky! Venku je  dnes mokro a jen 5 stupňů, počítač mi dokonce našeptává, že pocitově je to jako mínus jedna... a tak jsem se konečně dala do přetahování fotek z našeho výletu z minulého týdne. Už loni na jaře jsme strávili tři dny v Brně a shledali jsme ho milým městem k životu. A tak jsme se letos rozhodli, že pojedeme znovu. Důvodů bylo mnoho... A protože z Jablonce do Brna je cesta dlouhá, hledala jsem ještě důvody k zastávkám. A tak jsme během čtyř dnů navštívili tři  města:
Vyjížděli jsme ve středu dopoledne a naší první zastávkou byla Litomyšl. A v ní právě otevřená výstavy k výročí Olbrama Zoubka v krásném domě U Rytířů na hlavním náměstí.  Bohužel  bylo zima a mokro, takže na zámecké zahrady nedošlo (ale máme důvod pro příště).



Jen, co jsme dorazili do  Brna, mraky se rozfoukaly a vykouklo sluníčko. A tak jsem si užívali  brněnských ulic a památek. Krmili jsme duši i  tělo, ale o  tom budou další příspěvky. Tak jako ochutnávku jen pár obrázků:
Nová jezdecká socha markraběte  Jošta  na Moravském náměstí byla na seznamu cílů. Myslím, že nikdo nevnímá ani jezdce ani kopí, ale všichni nakukují mezi předníma nohama směrem nahoru - fakt to  tam je!

 Náměstí Svobody, na kterém je můj mooooc oblíbený obchod s botami - tedy tentokrát jen jedny ;.)
Vila Löw-Beer  patřila rodičům Grety, pozdější majitelky vily Tugendhat, kterou jsme navštívili loni. Je té krásné funkcionalistické vile nadohled, vlastně dole na konci zahrady. Moc jsem se tam těšila, ale zároveň byla mým největším brněnským zklamáním. Nechali jsme si ji na páteční  dopoledne a když  jsme dorazili na místo, byla tam svatba. Bohužel ani na webu ani na facebooku nebyla dopředu informace, personál pokladny byl neochotný, kdyby jen trochu chtěly, mohly nás za vstupné 150 Kč pustit alespoň do druhého patra a ve finále se před námi  zamknuly a přestože už svatebčané byli pryč, dámy si prostě  udělaly obědovou pauzu. Ale alepoň k něčemu byla naše návštěva dobrá, jak jsem tak rozladěná seděla v zahradě a  koukala na dům, do  kterého se nedalo dostat, dala jsem zprávu na svůj facebook a ejhle, do půl  hodiny byla i na jejich stránkách informace o uzavření a dokonce dnes už tam je i plán dopředu.
Páteční navečer a sobotu jsme strávili v manželově rodné Jihlavě, i tam jsme měli v plánu navštívit centrum. Město má středověké historické centrum, my jsme ale zamířili na vlastní oka shlédnout poslední dotační nesmysl přímo na Masarykovo náměstí - jihlavská pařeniště. Nějaká moudrá  hlava vymyslela průhledy do podzemí, to bych snad pochopila, kdyby byly vidět nějaké staré klenby či cihly, ale v  Jihlavě mají na náměstí za 6.3 milionu nerezová okýnka s výhledem na ocelový žebřík,  fakt!

 
Dnes se s Vámi loučím pohledem na nejošklivější budovu na jihlavském náměstí, ale napříště už pro vás mám brněnské zážitky pro duši... i pro tělo.
Opatrujte se, Vaše Brnem nadšená Eva

pondělí 2. května 2016

Ptáčková deka


vlastně deky.... Hezké odpoledne milí bloggeři a milé bloggerky! Moje sestřenice má novou vnučku a protože té první, jsem před třemi roky ušila deku s názvem "Tři brabčáci pro Alžbětku", tak Apolenka - logicky - také musí dostat deku.


ten třetí ptáček je teda z rubu, ale to snad nevadí.....
A tohle je tři roky starý "model", ale slouží dobře, viděla jsem ji minulý týden. Tak jsem si užila trochu růžového šití a teď mne čeká čtvrtý quilt ze série šedozelených - ale tentokrát nápad už mám! tak snad mi to půjde od ruky. Ale ještě před tím pojedu na malý výlet, už se těším!
Tak se opatrujte, Vaše cestovně natěšená Eva